Čeština (Česká republika)English (United Kingdom)
Košík
  • image
  • image

Jak fungují naše orgány

Funkce jater

Funkce jater je mnohostranná a mnohočetná, většina procesů v nich probíhajících sice souvisí s metabolismem a detoxikací, kromě toho jsou však játra též exokrinní i endokrinní žlázou a zasahují i do dalších dějů.

Metabolické děje probíhající v játrech

V hepatocytech probíhají vzájemné přeměny živin, jejich syntézy, degradace a resorpce z krve.


Metabolismus sacharidů, metabolismus lipidů, detoxikace amoniaku, degradace cholesterolu, detoxikační funkce, tvorba hormonů, degradace a inaktivace hormonů, syntéza plasmatických proteinů, zásobní funkce, orgán krvetvorby.


Žlučové cesty

Hepatocyty produkují žluč do jakýchsi mezer v trámcích, do žlučových kapilár, které ústí do Herringových kanálků, které se spojují ve žlučovody. Žluč je shromažďována ve žlučníku a v případě potřeby uvolňována do dvanáctníku. Hepatocyty vylučují vodu, ionty, cholesterol, žlučové kyseliny, fosfolipidy a konjugovaný bilirubin do žlučových kapilár – vzniká tak jaterní žluč. Je to izotonická hustá až tmavě zelená tekutina hořké chuti, která se ve střevě významně účastní trávení tuků.

Onemocnění jater

Díky vysoké regenerační schopnosti jater se může poškození po akutně působícím podnětu zhojit bez následků: při aberantním pokusu o regeneraci však může dojít k hyperplázii žlučovodů. Důsledkem chronického, dlouhotrvajícího poškození jater je zmnožení vaziva, fibróza nebo celková přestavba jater vedoucí k cirhóze, při kterém je architektura jater nevratně nahrazena tuhou vazivovou tkání.

Jaterní selhání

Jaterní selhání je stav, při kterém játra přestávají plnit své funkce do té míry, že dochází k narušení životních funkcí celého organismu. Selhání jako takové je zároveň nejtěžší stupeň jaterní nedostatečnosti, insuficience.


Při selhání jater dochází ke zhroucení homeostázy a metabolickému rozvratu, dochází k poruchám srážení krve a hromadění tekutiny v tělních dutinách, selhávají ledviny a objevují se poruchy funkce mozku. V posledních stadiích stav vyústí v jaterní kóma a smrt. Jaterní selhání může vzniknout náhle – akutní jaterní selhání. To je způsobeno nejčastěji těžce probíhajícím zánětem jater, otravou hepatotoxickými látkami, závaţnými poruchami oběhu, které vyústí v nedostatečné zásobení jater krví a kyslíkem, dále jej může způsobit akutní steatóza jater, tedy hromadění lipidů v jaterních buňkách nebo rozsáhlé nádorové postižení jater, při kterém je většina jaterní tkáně zničena.

Důsledky jaterního selhání

Důsledky jaterního selhání pro organismus vyplývají z mnohých funkcí, které játra zastávají. Játra však nejsou jediným orgánem v těle, proto se na důsledcích jejich poruchy podílejí také další orgány, hlavně ledviny. Játra mají metabolické funkce a jsou ústředním bodem metabolismu sacharidů, lipidů a aminokyselin. Těžké poškození jater proto může vést k hypoglykémii, při zástavě tvorby žluči se také zvyšuje hladina cholesterolu. Narušení metabolismu aminokyselin zvyšuje v krvi poměr mezi aromatickými a větvenými aminokyselinami. Při narušení detoxikační funkce a poruše ureosyntetického cyklu se sníží nebo zastaví tvorba močoviny a v systémové krvi stoupá množství toxického amoniaku.